Otvírák na Bibli 1.

V nedávné trilogii úvah o práci s biblí jsem se soustředil hlavně na pnutí ohledně výkladu bible mezi laiky a odborníky. Tehdy jsem se zamýšlel nad nesmyslností tohoto sporu. Předně, kdo je to laik a kdo odborník? A není spor o kompetence k četbě a výkladu bible ve skutečnosti naprosto nesmyslným sporem o neomylnost?

Podtrhl jsem tenkrát, že kompetentní jsou k četbě i výkladu oba tábory, laici i odborníci, ale je třeba odlišit laika od diletanta, od hlupáka, který pohrdá poučením (Př 1, 7b). Kompetentní čtenář by se měl umět stále ohlížet za sebe, zda to, jak bibli porozuměl, je správné. Být zdravě sebekritický.

V nové sérii úvah bych se chtěl nad možnostmi laické práce s biblí zamyslet metodicky: jak postupovat, na co se zaměřit, a čemu se i třeba vyhnout. Budu při tom zabrušovat i do práce odborné, a to ze dvou důvodů:

Otvírák na bibli

1. Začínáme ...
2. Vybíráme vhodný překlad
3. Co budeme v bibli hledat, výběr oddílu a hrubá segmentace
4. Detailní segmentace, smyslové řádky
5. Uvědomění si významů - analýza vlastního vnímání textu
6. Vraťme se ze stromů do lesa ...
7. Analýza tématu.

1. V minulé sérii jsem poukázal na to, že laická i odborná práce se řídí prakticky stejnými principy. Rozdíl je jen v intenzitě a hloubce, v použitých nástrojích.
2. Laická i odborná práce s biblí se vzájemně prolínají. Za falešný přitom považuji důraz na údajnou samostatnost laické četby, která staví laiky proti odborníkům do nějaké opozice. K četbě bible člověk nutně potřebuje doplňkové informace, a kde je získat, než u odborníků? Pokud je nedají na internet, ani Google či Wikipedia člověku nepomohou. Nikdo samozřejmě nezakazuje laikovi bibli samostatně číst. Avšak moudrý laik radou nepohrdne. Navíc bible vznikla ve společenství a pro společenství. Čte se v obecenstvích. Konfrontace různých pohledů je vždycky obohacující, proč zrovna u bible by to platit nemělo? Přístupnost bible laikům neznamená, že si ji bude člověk číst ve skanzenu svého nitra, izolován od vlivu z okolí? Naopak, potřebuje i širší literární rozhled, komunikovat i s jinou literaturou, než je bible, aby se v bibli zorientoval. Spíš si řekneme, jak si potřebné informace opatřovat, než jak se bez nich obejít.

Začínáme ...

První, na co by se měl každý čtenář bible zaměřit, je otázka, proč bibli vlastně čte? Co od toho očekává? Pokud se Vám zdá tato otázka zbytečná, uvědomme si, že k žádnému textu nepřistupujeme bez očekávání. To pak ovlivňuje, jak čtené vnímáme. Je to podobné, jako s turistikou: kdosi prohlásil, že když si zajedeme třeba do Paříže, stejně tam nevnímáme to, jaká Paříž je, ale pídíme se po tom, co v ní už někdo viděl před námi a něco o tom napsal. Tak to bývá i s biblí. Pokud máme vyposlechnout něco nového, musíme alespoň na chvíli odhodit všechna očekávání, která nám mohou k porozumění pomoct, stejně jako nás mohou zaslepovat či mást.

Lze to vůbec? Ne. Ale je třeba se z jejich vlivu vymanit alespoň tím, že si svá očekávání uvědomíme.

Než se pustíme do četby ...

... je dobré zamyslet se nad tím, proč to dělám? Jak bibli a smyslu její četby rozumím? Co si myslím, že mi její četba přinese? Nad tím je třeba se zamyslet obecně i nad konkrétním místem, do jehož četby se chci pustit. Je dobré někam si odpovědi na tyto otázky poznamenat, a v dalších krocích sledovat, jak byla má očekávání naplněna: byla naplněna, překonána, nebo přinesla zklamání? Posunul jsem se během studia bible někam dál, nebo jen potvrdila, co jsem si už beztak myslel?

Pozorná četba:

Přečtený text si pro jistotu přečteme alespoň dvakrát, abychom se ujistili, zda nám něco neuteklo.

To je úkol číslo jedna: zvolte si konkrétní místo v bibli, a zkuste ho s touto předběžnou sebereflexí prostudovat. Když mi své zkušenosti popíšete do komentářů, budu rád.

Příště ...

... se podíváme na volbu překladů.

Odkaz k přístupu k pracovním a mnoha dalším materiálům